Sousoší s Viděním sv. Luitgardy je jedním z prvních doložených děl významného sochaře vrcholného baroka, Matyáše Bernarda Brauna. Sochař jej provedl na objednávku opata cisterciáckého kláštera v Plasích, Eugena Tyttla, na Karlův most bylo osazeno v roce 1710. Barokní originál roku 1995 nahradila kopie z hořického pískovce, provedená sochaři Jiřím Novákem a Bořivojem Rakem. Kopie podstavce, vzniklého pravděpodobně dle návrhu architekta Františka Maxmilána Kaňky, byla vysekána z pískovce božanovského, trojice oválných medailonů z narůžovělého sliveneckého mramoru.
Někteří badatelé se domnívají, že Braun mohl při koncepci sousoší vyjít z kresby Petra Brandla. Sám malíř roku 1729 stejné téma zpracoval ikonograficky zcela obdobným způsobem v rozměrné olejomalbě pro sedlecké cisterciáky, předcházejícího roku se rovněž zúčastnil soutěže na sousoší sv. Františka Xaverského. V Národní galerii je dochováno drobné pozlacené modello, které zřejmě mohlo sloužit pro prezentaci zamýšlené podoby díla objednavateli před jeho definitivním provedením.
Sousoší znázorňuje mystický zážitek slepé cisterciačky Luitgardy, charakteristický pro pojetí cisterciácké zbožnosti. Ukřižovaný Kristus svou uvolněnou pravou ruku vine kolem krku extatické světice, která se chystá políbit krvácející ránu na jeho boku. Dvojici obklopuje oblačná kupa s rejem asistujících andílků.
Způsobem pojetí námětu i kvalitou zpracování se dílo řadí mezi nejvýznačnější práce soudobého sochařství. Svým charakteristicky expresivním způsobem ztvárnil Braun muskulaturu Kristova zmučeného těla, oživovanou proměnlivou hrou světla a stínů, zvláštní pozornost byla věnována i modelaci řas draperie bohatého roucha, do kterého je cele zahaleno tělo světice. Hluboký vnitřní prožitek sv. Luitgardy se plně projevuje v pohnutém výrazu její odevzdané tváře, která v okamžicích láskyplného soucitu zrcadlí bolestí zmučený pohled tváře Kristovy; to naznačuje i citát z cisterciáckého breviáře v jedné z kartuší podstavce: „VIVIFICUM LATUS EXUGIT COR MUTUANS CORDE,“ v českém překladu: „Oživlý bok vydal srdce, jež vyměnil za srdce.“