Sloup se sousoším Piety byl na rampě Pražského hradu vystavěn roku 1663, a to na pokyn Bernarda Ignáce hraběte Martinitze, tou dobou nejvyššího pražského purkrabí. Sloup s korintskou hlavicí vyrůstá z podezděného kamenného soklu, jeho dřík je složen ze dvou částí nestejné výšky. Navzdory mnohým tvrzením nesouvisí vznik sloupu ani volba jeho ikonografického námětu se stavbou kostela Panny Marie Einsiedelnské, zřízeného v samém jeho sousedství až roku 1672 (zbořen roku 1791). Námět vrcholové plastiky, znázornění Piety, se nejspíše vztahuje k Martinitzké rodové zbožnosti. Nedlouho předtím totiž Martinitzové do své kaple ve Svatovítské katedrále u pražského malíře Antonína Stevense ze Steinfelsu objednali také malovaný obraz Piety, reprodukující konkrétní středověké dílo krásného slohu, Pietu z Prešpurku. I způsob, jakým je tento ikonografický námět ztvárněn na hradčanském sloupu, odkazuje poněkud historizujícím způsobem ke krásnoslohému sochařství. Autorství díla není pramenně doloženo, ovšem dnes nepatrná signatura G. B. s letopočtem 1663, nalezená kdysi na hlavici sloupu, nicméně umožňuje uvažovat o autorstvím významného pražského sochaře Jana Jiřího Bendla.