Socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v dílně pražského sochaře Jana Brokoffa (signováno), nejspíše mezi lety 1709 a 1710. V březnu roku 1709 podal stran osazení sochy kameník František Jakub Santini Aichel, jménem „jistého vznešeného dobrodince“, žádost k pražským místodržícím. Provedení záměru zřejmě brzy následovalo, samotná žádost předpokládala osazení sochy do 16. května téhož roku. Světce, zobrazeného typicky v kanovnickém oděvu a čapce, s krucifixem v levé a mučednickou ratolestí v pravé ruce, doprovází dvojice putti, usazená na římse štíhlého architektonického soklu. Zatímco levý andílek klade prst na ústa v upomínce zpovědního tajemství, předvádí pravý z dvojice svitek s vyobrazením Karlova mostu, místa světcova umučení. Míra participace jednotlivých členů brokoffovské dílny při vzniku sochy je nejasná, hlavní autorský podíl je zpravidla přisuzován Michaelu Janu Josefovi Brokoffovi, ovšem s přípustkou výrazných zásahů mladšího Ferdinanda Maxmiliána. V roce 2021 byla socha kompletně zrestaurována.