Sousoší sv. Jana Nepomuckého se dvěma putti s kartušemi po stranách, osazené na trojdílném architektonickém podstavci při zdi voršilského kostela sv. Voršily, je dílem nejvýznamnějšího představitele sochařství pozdního baroka v Čechách, Ignáce Františka Platzera, z let 1746–1747. Podstavec je archivně doloženým dílem neméně významného architekta, Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V současnosti jsou na Národní třídě osazena kopie  světce z umělého pískovce, zhotovené v letech 1979–1980 sochaři Miroslavem Vajchrem, Václavem Hlavatým, Aloisií Viškovskou a Josefem Vitvarem. 

Sv. Jan Nepomucký je zde zobrazen při hluboké adoraci krucifixu, který spolu s palmovou ratolestí přidržuje v náručí. Tělo rozjímajícího světce je animováno lehkým šroubovitým pohybem tělesného kontrapostu i výrazně promodelovanou draperií jeho oděvu. V kartuši, kterou přidržuje levé putto, je zlacený reliéf staroboleslavského Palladia, v kartuši pravé pak zlacená monstrance. 

V roce 1979 bylo zadáno provedení faksimile sochy sv. Jana Nepomuckého v umělém kameni. Originál plastiky sv. Jana Nepomuckého byl demontován a je uložen v depozitáři GHMP.