Vrcholná práce J. V. Myslbeka. Za 35 let usilovného tvůrčího hledání soustředil v tomto díle své bohaté umělecké poznání, zralost a opravdové mistrovství. Od prvního (později ztraceného) návrhu Václava jako jezdce v plátovém brnění postupně vytvořil ještě pět návrhů. Dlouho hledal nejvýstižnější vyjádření postavy, její sepětí s koněm. Neúnavně studoval hlavu (zachovalo se deset jejích verzí), svědomitě se zabýval oděvem (definitivní podoba odpovídá dochovaným památkám). Sbírkami i příspěvky zemského sněmu (10 000 zlatých ročně) byly získány prostředky na nový pomník knížete Václava, který měl stát na muzejní rampě. Arch. Josef Hlávka a jiní však prosadili, aby pomník stál na náměstí.  Myslbekovi byla práce zadána poprvé v roce 1887. V roce 1894 byla vypsána veřejná soutěž a Myslbek byl vyzván k účasti. Došlo devět návrhů. 1. a 2. cena (5000 zlatých) byla rozdělena mezi Myslbeka a B. Schnircha. Myslbek ve svém návrhu spojil Václavův pomník s podobiznami dalších českých patronů, jejichž reliéfy umístil na sokl. O rok později vymodeloval postavy čtyř patronů (Ludmily, Prokopa, Vojtěcha a Ivana), které s architektem Aloisem Dryákem (1872-1932) postavili na rozích podstavce. Místo Ivana byla později zařazena mezi patrony Anežka Česká. Nynější podoba pomníku vznikla v letech 1899 - 1902. Nedokončený pomník byl odhalen v srpnu 1913. Sv. Vojtěch byl modelován do roku 1916 a s přestávkami pak byl pomník do současné tvářnosti dokončován ještě skoro sedm let. Od plinty je pomník vysoký 5,5 metru.  

Dne 28. října 1918 byla vyhlášena čs. Státní samostatnost slovy listiny, přečtené před pomníkem  Aloisem Jiráskem. Proto bylo do dlažby před sousoším vsazeno datum \"28. X. 1918\", fašisty odstraněné a v poválečných letech opět obnovené. V dubnu roku 1979 bylo kolem celého pomníku osazeno umělecky ztvárněné zábradlí s lipovými listy podle návrhu ak. sochaře Zdeňka Kolářského, které má bránit přístupu na architekturu pomníku.