Původ a prvotní určení tzv. Čertova sloupu, ve skutečnosti nejspíše pozůstatků trojice různých sloupů, zůstává záhadou. Nejstarší jednoznačná zpráva pochází z roku 1609, kdy je sloup zmiňován na hřbitově bývalého vyšehradského kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Brzy nato byl však nejspíše přenesen do interiéru kostela sv. Petra a Pavla, kde setrval až do roku 1787. Tehdy byl na základě nařízení císaře Josefa II. z kostela vynesen a uložen při hřbitovní zdi, kde ležel až do roku 1894. Na stávající místo jej z vyšehradského hřbitova na nechal přesunout Mikuláš Karlach. Přesun a instalaci do dnešního tvaru zajistilo kamenictví Ludvíka Šaldy.
Pověst tvrdí, že sloup přinesl sám ďábel až z dalekého Říma. Petrografický průzkum nicméně určil druh kamenného materiálu, tvrdého granodioritu, který pochází z oblasti dolního Posázaví. Ze všech domněnek o původním určení kamenných fragmentů se nejpravděpodobnější zdá předpoklad, že jsou to pozůstatky z dnes nedochované stavby, nebo jde o části sloupu přímo z chrámu sv. Petra a Pavla, kde se v pramenech k roku 1503 hovoří o zříceném pilíři a zhroucené klenbě v interiéru kostela.
Autor | Neznámý autor |
---|---|
Materiál | kámen |
Technika | sekání |
Datace vzniku | 19.stol. |
Umístění | Praha 02, Vyšehrad |
Katastrální území | Vyšehrad |
Městská část | Praha 2 |
Parcelní číslo | 106/1 |
Zeměpisná šířka | 50.064347 |
Zeměpisná délka | 14.419046 |
Přemístění | Nezadáno |
Osazení | Nezadáno |
Správce objektu | GHMP |
Odstraněno | Nezadáno |
Literatura | |
Katalogové číslo | VP-0121 |