Vítáme vás na stránkách databáze uměleckých děl, veřejných plastik a pomníků v Praze – Katalogu Umění pro město.
Katalog vytváří a průběžně doplňuje Galerie hlavního města Prahy – Oddělení správy veřejné plastiky, které tuto agendu uložil magistrát jako dlouhodobý úkol.
Mapujeme jak existující, tak i zaniklá díla. Postupně doplňujeme aktuální i archivní fotografie, informace o každém díle, které budou doprovozeny textem s popisem a detaily o životě sochy, či další zajímavosti.

Sochy, pomníky a veřejné plastiky v Praze nemají jednoho správce či jednoho vlastníka. I proto je stav uměleckých děl ve veřejném prostoru různý, mnohá díla se ztrácí, jiná jsou naopak nově restaurována.
Předmětem sběru a záznamu dat byla v první fázi solitérní umělecká díla trvale umístěná ve veřejném prostoru na území celé Prahy nezávisle na správě nebo vlastnictví objektu. Před spuštěním webové aplikace Katalogu veřejné plastiky obsahovala databáze zejména umělecká díla ve správě Galerie hlavního města Prahy, ve správě městských částí nebo díla evidovaná v jiných databázích, celkem kolem 600 objektů. Dále pracujeme na vyhledávání neevidovaných uměleckých děl, databázi doplňujeme průběžně.
Umělecká díla navázaná na určitou funkci – například svítidla, fontány, kašny, vodní prvky, pomníčky a pamětní desky, mobiliář (např. lavičky, hřiště, herní prvky…), díla spojená s architekturou nebo umění v metru – budou doplňována v další fázi projektu.

„Umění hrálo odnepaměti ve veřejném prostoru nezastupitelnou roli. Umělecké dílo své okolní prostředí kultivuje esteticky i sociálně, reprezentuje společenskou hierarchii a řád, je výrazem kulturního názoru společnosti a vytváří nové společenské vazby. Centrum Prahy se svým historickým jádrem a mnoha sochařskými památkami je toho nejlepším důkazem. Po staletí zde bylo umění pro veřejná prostranství bohatě podporováno osvícenými mecenáši, církevními i světskými institucemi a městskými radami. V době „pomníkové“, od obrozenectví do první světové války, se do procesu zapojil i národ formou sbírek, zakládáním nadací nebo spolků pro zbudování pomníků. V meziválečné době se umění uplatnilo ve veřejném prostoru hlavně na fasádách veřejných budov a kultivováním městských tříd a parků. Socialistický stát navázal systém podpory umění ve veřejném prostoru na svou ideologii zákonnou normou „procent pro umění“, které musely být vyčleněny při realizaci jakéhokoliv stavebního díla na uměleckou výzdobu. Za doby normalizace bylo ve městech i na vesnicích osazeno nebývalé množství plastik, mozaik, reliéfů, i když v ideově problematickém kontextu. Jenom v Praze je zmapováno mezi lety 1965 a 1991 kolem 2500 výtvarných prací realizovaných ve veřejném prostoru i v interiérech nově budované architektury. Prostřednictvím Československého fondu výtvarných umění (ČFVU), podniku Dílo a jeho komisí byly zakázky přednostně zadávány prominentním a režimem prověřeným autorům, ale i přes toto omezení podstatnou část tohoto konvolutu tvoří díla nejuznávanějších českých tvůrců druhé poloviny 20. století.“

Jak vznikal Katalog 

Projekt byl nejprve součástí širšího konceptu mapy pražské kultury, kterou začala Praha vytvářet jako jeden z výstupů Realizačního programu Strategického plánu hl. města Prahy pro rok 2018. Kultura a kreativní odvětví jsou jednou z kapitol dlouhodobého Strategického plánu hl. m. Prahy. Mapa pražské kultury má za cíl zajistit systematicky organizované a aktualizované podklady pro rozhodování a plánování v oblasti kultury, které podchytí město jako celek.
V případě databáze uměleckých děl ve veřejném prostoru je důležité propojení databáze soupisu do struktury Geoportálu IPR, s opendaty na celoměstském portálu pro otevřená data hlavního města Prahy.
Informace kde se nacházejí umělecká díla, na jakém jsou pozemku a kdo je jejich správcem umožňují především včas promýšlet projekty na rekonstrukce veřejných prostranství i s ohledem na dosud zachovaná díla, včas pamatovat na zapojení umění a umělců do procesu projektování a plánování rekonstrukcí. Dále tak lze účinně předcházet havarijnímu stavu existujících plastik, případně aktivně řešit nedořešené případy správy a vlastnictví. Město, které má k dispozici konkrétní data, je schopné odhalit administrativní chyby, které jsou v největší míře způsobeny nepodchycenými změnami vlastnických vztahů, prodeje nemovitostí a správy městského majetku po roce 1990.

Využité prameny a databáze

Základem pro soupis položek Katalogu byl archiv a evidenční databáze Galerie hlavního města Prahy (GHMP). Od svého založení v roce 1963 dostala GHMP do správy soubor veřejných plastik, většinou volně osazených uměleckých děl ve veřejném prostoru z poválečného období, historické pomníky, pamětní desky, kašny a kandelábry vedených v majetku města Prahy. Během dalších 30 let byla do správy GHMP svěřena i část nových uměleckých děl, která vznikala při výstavbě sídlišť a stavbách občanské vybavenosti nebo byla GHMP pověřena vyhlášením soutěže na pomníky historickým osobnostem či představitelům tehdejšího režimu. Po roce 2001 byla část fondu veřejné plastiky, většina osazených pamětních desek a všechny veřejné kašny převedena pod správu městských částí. Většina pražských historických pomníků a sochařských děl, které jsou kulturními památkami, zůstala ve správě Galerie hlavního města Prahy spolu s nesourodým souborem moderních a současných veřejných plastik, které město Praha nesvěřilo jiným správcům. Pro záměr aktualizovat pasportizaci uměleckých děl na území Prahy požádal v roce 2017 Odbor kultury a cestovního ruchu HMP 57 městských částí o vypracování soupisů fyzických uměleckých děl ve veřejném prostoru na jejich území. Informace poskytnuté městskými částmi bylo nutné zrevidovat, porovnat s evidencí a archivem GHMP, zcelit seznamy a doplnit o díla, která v evidencích městských částí chybí, např. umělecká díla na území soukromých developerských subjektů. Při doplňování soupisu jsme se dále opírali o již existující databáze a projekty mapující umělecká díla ve veřejném prostoru Prahy (viz následující odkazy).

Práce s databází a publikace dat v Katalogu

Jednou z priorit GHMP je reidentifikace uměleckých děl zveřejněných v Katalogu. Je to zejména doplnění autora, ověření správných názvů plastik, které leckdy figurují v různých evidencích, soupisech a pramenech pod různými názvy, či datace související s existencí či případně zánikem díla. Revidovat odlišné faktické informace obnáší průběžnou práci s archivy, dobovým tiskem a odbornou literaturou. Kromě sjednocení terminologie, datací, dohledávání dosud neurčených autorství bylo nutné vytvořit tezaurus pojmů a metodiku zápisu informací do strukturované databáze.

Dalším z úkolů je pořídit ke každému dílu současnou fotodokumentaci a přesné zaměření polohy díla v souřadnicích GPS. Propojení polohy s mapovými podklady pomáhá i při dohledávání informací o vlastnictví a správě pozemku. Trvale osazené dílo je nedílnou součástí pozemku pod ním. Dle současné legislativy je takové umělecké dílo nemovitostí.

Odkazy na další databáze

Historická umělecká a sochařská díla do poloviny 20. století jsou převážně zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek vedeným MK ČR. Lze je dohledat v Památkovém katalogu vedeném Národním památkovým ústavem:
https://www.pamatkovykatalog.cz/uskp

Databáze uměleckých děl z období normalizace Vetřelci a Volavky:
http://www.vetrelciavolavky.cz/

České umění 50.–80. let 20. století ve veřejném prostoru – evidence, průzkumy a restaurování
https://sochyamesta.cz/

MČ Praha 1
https://www.praha1.cz/kultura/pamatky-ve-sprave-mc-praha-1/plastiky/

MČ Praha 2
https://encyklopedie.praha2.cz/tabulka/plastiky

MČ Praha 5
https://www.praha5.cz/kulturni-deni/plastiky/

Tiráž:
Garanti projektu:
Za IPR: Olga Škochová; Mgr. Jana Irová ze Sekce prostorových informací IPR – datová podpora
za GHMP: oddělení Správy veřejné plastiky
Redakce katalogu: Mgr. Marie Foltýnová, Martina Vidnerová
Správa katalogu: Martina Vidnerová, Ondřej Surový
Fotografie: MgA. Hynek Alt, MgA. Jan Kuděj, MgA. Martin Micka, Ondřej Surový, archiv GHMP